Data o větru a fotografie pochází z knihy Skoro jasno (pozn. jsou upravena).


 

Vítr

   Vítr vzniká v důsledku nerovnoměrného rozložení tlaku vzduchu nad zemí. Stejně jako voda teče z kopce dolů, proudí vzduch z oblasti vyššího tlaku vzduchu do místa s nižším tlakem vzduchu. Ale protože se Země točí, začne na proudění působit Coriolisova síla (podle svého objevitele Gustava de Coriolise) a proudění vzduchu se začne odklánět na severní polokouli doprava od původního směru pohybu a to tím víc, čím rychleji se vítr pohybuje. vichřice vznikají tedy tam, kde jsou  značné rozdíly tlaku na malém místě. Naopak v místech s nevýrazným tlakovým rozdílem je buď bezvětří, nebo vane jen slabý vánek.
  Vítr je vektor, má svůj směr a rychlost. Ta se měří v metrech za sekundu, přičemž platí, že 1 m/s je 3,6 km/h. Přepočítat m/s na km/h se dají podle vzorce km/h = (m/s * 4) - 10%. Kromě čísla vyjadřující rychlost větru se někdy uvádí i slovní pojmenování, které jeho rychlost charakterizuje. Vyplývá z tzv. Beaufortovy stupnice ( vytvořil ji kontradmirál Francis Beaufort).
  V předpovědi počasí můžeme zaslechnout o nárazech větru. Co to jsou ale ty nárazy větru? Jedná se o krátkodobé zvýšení rychlosti o více než 5 m/s Nejnižší stanovená rychlost pro náraz je 12 m/s, obvykle se ale uvádí až od 15 m/s. K měření větru slouží anemometry. Ty už ale dosluhují a začínají je nahrazovat anemoindikátory. ty měří daleko přesněji pomocí elektrických impulzů.
  Jedním z největrnějších míst u nás je Milešovka. Průměrná roční rychlost větru tam dosahuje 8,6 m/s. V polovině ledna 2007, kdy celou střední a severní Evropu postihl extrémně silný vítr byla na Milešovce registrována rychlost 47 m/s (o 3 m/s méně než dosud platný rekord z roku 1967). Na Labské boudě byla ale zaznamenána rychlost 58 m/s (=208,8 km/h), což nový český rekord.

 

   Jaké bude počasí?

  Předpověď počasí naleznete také na těchto stránkách: