Data o družici a fotografie pochází z knihy Skoro jasno, ze stránek iDNES a http://www.spacedaily.com/ (pozn. jsou upravena).


 

Družice

   O tom, že by mohly družice sledovat neustále počasí nad celou zemí, se poprvé zmínil britský spisovatel A. C. Clark (autor románu Vesmírná odysea). Po druhé světové válce už byla k dispozici potřebná technika. A tak roku 1954 vynesly rakety V2 družice, které pořídily první snímky Země z vesmíru. 1. dubna 1960 byla ale vynesena oběžnou dráhu první čistě meteorologická družice - TIROS 1. Dnes jsou ale družice mnohem výkonnější a pořizují snímky s mnohem vyšším rozlišením.
   Meteorologické družice rozlišujeme na dva základní typy: polární a geostacionární.
   Polární družice by se měly spíše jmenovat kvazipolární, neboť jejich dráha přesně nad póly neprochází. Kolem Země jich krouží několik desítek, ale v České republice je nejznámější americká NOAA. Evropská organizace EUMETSAT má svou polární družici také. Jmenuje se Metop. Tyto družice létají 600 až 1500 km nad Zemí, jejichž oběžná dráha je 100 minut. Protože létají tak nízko jejich snímky jsou s lepším rozlišením.
   Geostaciární družice létají ve výšce 36 000 km. Dráha je zvolena tak, aby oběžná doba družice byla shodná s oběžnou dráhou Země - družice pak jakoby visí nad jedním místem - odtud název geostacionární. U nás je nejznámější družice Meteosat od organizace EUMETSAT. Dříve přicházely snímky z družic každé tři hodiny, nejnovější Meteosat druhé generace nabízí obrázky každých 15 minut.
   Když jsou družice již zastaralé, jdou do "důchodu". Polární družice jsou navedeny na nižší oběžnou dráhu, kde po čase shoří, geostacionární družice se posunou o 100 km výš a nechají na pospas dalším generacím. Takto například dopadl Meteosat 7, který se dosloužil v červnu 2006 - přesunul se vysoko nad
 Indický oceán.

  

   Jaké bude počasí?

  Předpověď počasí naleznete také na těchto stránkách: