Data o bouřkách a tornádech a  pochází z knihy Skoro jasno (pozn. jsou upravena).





   

Bouřky a tornáda

   Každá bouře představuje neskutečný zdroj energie. Kdyby se lidstvo naučilo tuto energii zachytit,  akumulovat a následně využívat, odpadly by diskuse o potřebnosti a  bezpečnosti jaderných elektráren. V běžném bouřkovém mraku se ukrývají desítky Temelínů. Při jedné bouři se uvolní přibližně stejná energie jako při výbuchu 12 000 tun dynamitu. V každém okamžiku probíhá na celé Zemi  kolem 2000 bouří, během 15 minut proletí atmosférou více než 8000 blesků. Odhaduje se, že při jedné bouři s vydatným deštěm se uvolní tolik tepla, které by stačilo k vytápění bytů prostředně velké město po celou zimní sezónu. 
   Slova bouřka a bouře označují každý něco jiného. Dalo by se říct, že bouřka je podmnožinou bouře. Přidáme-li k bouřce přívalový déšť, krupobití, nárazy větru, popř. tornádo, hovoříme již o bouři. Bouřková oblaka zasahují u nás v létě do výšky 10 až 13 km, na jaře ale jen do 6 až 7 km. Důvodem je kolísání výšky horní hranice troposféry. Pro vznik bouří musí být splněny dvě základní podmínky:1. Vzduch musí být dostatečně instabilní (teplota s nadmořskou výškou musí dostatečně rychle klesat). 2. Vzduch musí být dostatečně vlhký, aby mohla vodní pára při ochlazování kondenzovat - při tom dojde k uvolnění latentního tepla, a tím k urychlení vzestupných pohybů. Bouřka mohou vznikat buď na frontách, nebo uvnitř vzduchových hmot. Uvnitř vzduchových hmot vznikají bouřky buďto z tepla, nebo se jedná o bouřky orografické, které vznikají v horách spolupůsobením horských svahů, jež stojí kolmo na proudění vzduchu. Bouřky se dají také rozdělit na jednobuněčné, které jsou tvořeny jedním kumulonimbem a mají obvykle krátkou životnost, a vícebuněčné, které jsou složeny z více kumulonimbů a jsou buď uspořádány do řad, nebo chaoticky rozložené v dané oblasti.
  Na začátku vývinu bouřkového oblaku je obyčejný kumul malých rozměrů  - humilis. Roste-li dál do výšky proměňuje se ve tvar congestus (mohutný) či castelatus (věžovitý). Oblak se postupně rozrůstá a jeho horní hranice prorůstá do troposféry. Tam se vzduch ochladí a padá do spodních vrstev. Zde se dostává zase do silných vzestupných proudů,  a tak nastává cirkulace uvnitř oblaku - vzniká cumulonimbus. V tomto okamžiku se objevují akustické, elektrické a optické projevy - stadium zralosti bouřky.
  Tornádo není každý vír s vertikální osou rotace. Na první pohled podobně mohou vypadat prachové nebo písečné víry. Tornádo je silně rotující  vír, který se musí vyskytovat pod spodní základnou bouřkové oblačnosti. Během své existence se musí alespoň jednou dotknout země a způsobit na něm hmotné škody. Nejvražednějším tornádem byl tzv. tornádo tří států, které putovalo americkými státy Missouri,
Illinois a Indiana. Na jeho trasa  dlouhé 353 km a zabilo za 3,5 hodiny 695 lidí. První zmínky o tornádu na území České republiky najdeme již v Kosmově kronice:"30. července 1119 v odpoledních hodinách na hradě Vyšehradě pobořilo zdi a část paláce."Od té doby se u nás vyskytly stovky tornád. Jedno z nejsilnějších bylo v Litovli 9. července 2004, kde lámalo betonové sloupy bouralo zdi, pás největších škod byl 100 - 200 m široký.

   
 

   Jaké bude počasí?

  Předpověď počasí naleznete také na těchto stránkách: